Vagová stimulace
jako další alternativa léčby
farmakorezistentní epilepsie
Přes významné pokroky ve zdokonalování lékových forem klasických a ve vývoji zcela nových antiepileptik zůstává stále asi u 20% epileptiků jejich onemocnění ve skupině t.zv. farmakorezistentních epilepsií. Zhruba u jedné čtvrtiny až poloviny z nich je možné po velmi pečlivé přípravě indikovat resekční nebo diskonekční epileptochirurgickou léčbu. Stále však zbývá cca 10-15% nemocných s epilepsií, u kterých ani epileptochirurgická léčba nepřichází v úvahu, ať již je důvodem nemožnost stávajícími diagnostickými postupy spolehlivě identifikovat epileptogenní zónu, lokalizace epileptogenní zóny ve zvlášť funkčně důležitých korových oblastech, víceložiskový charakter epilepsie nebo jiná kontraindikace mozkové operace, příp. selhání předchozí resekční nebo diskonekční operace. Právě těmto nemocným skýtá určitou naději nová metoda vagové stimulace, která je od roku 1999 dostupná také u nás.
Stimulace nervus vagus (VNS) byla poprvé vyzkoušena v terapii refrakterní (léky nezvládnutelné) epilepsie v roce 1988. S nápadem blokovat nebo předcházet epileptickým záchvatům stimulací nervus vagus přišel dr. Jacob Zabara. V experimentech na zvířatech pozoroval, že VNS může vést k desynchronizaci EEG aktivity u některých zvířat. Jeho hypotéza byla základem pro vývoj zařízení pro chronickou vagovou stimulaci americkou firmou
Cyberonics pod názvem NeuroCybernetic Prosthesis (NCP). NCP je implantabilní (voperovatelné) elektronické zařízení připomínající kardiostimulátor, které se voperovává do podkoží pod klíční kostí na levé straně hrudníku. Od stimulátoru je podkožím vedena stimulační elektroda k vypreparovanému levostrannému nervus vagus (tzv. bloudivému nervu). Vlastní implantace je ve zkušených rukou relativně bezpečný a krátný neurochirurgický výkon, který nepředstavuje pro nemocného žádnou větší operační zátěž. Provádí se v celkové anestézii a trvá zprtavidla ne déle než jednu hodinu. Zařízení je možné transkutánně (přes kůži hrudníku) programovat speciální programovací jednotkou spojenou s osobním počítačem. Naprogramovat lze automatický režim stimulace nezávislý na záchvatové aktivitě. Kromě toho může sám nemocný nebo lidé, kteří o něj pečují (rodiče, přátelé, učitelé apod.) aktivovat stimulátor podle potřeby rovněž transkutánně pouhým přiložením a následným speciálního magnetu na kůži nad implantovanou stimulační jednotkou a jeho následným oddálením.Dosavadní klinické studie potvrzují, že terapie pomocí VNS je bezpečný a účinný způsob podpůrné léčby ke stávající léčbě medikamentózní u nemocných s těžkou refrakterní epilepsií. Účinnost metody kolísá od dosažení úplné remise (vymizení záchvatů) až po žádný efekt stimulace s tím, že u většiny nemocných (více než 50%) je pozorováno snížení frekvence záchvatů nejméně o 50% po 1,5 roce stimulační terapie. Vedlejší účinky stimulace jsou poměrně vzácné a zahrnují různé přechodné senzace (zvláštní skutečnosti neodpovídající pocity) v oblasti krku a hrtanu a změny hlasu vázané na dobu stimulace.
Mechanismus účinku VNS není dosud zcela jasný. Existují tři teorie. První teorie t.zv. přímého spojení předpokládá, že protizáchvatový efekt VNS je způsoben zvyšováním prahu spojů do nucleus tractus solitarii a do jiných mozkových struktur. Druhá teorie předpokládá, že chronická vagová stimulace zvyšuje množství inhibičních (tlumivých) neurotransmiterů (přenašečů nervových vzruchů) a snižuje množství neurotransmiterů excitačních (budivých). Poslední, třetí teorie, přičítá vagové stimulaci modulační účinek na mozkovou aktivitu přerušováním předzáchvatových procesů, které mohou vést k rozvoji závhvatu. VNS podle této teorie může interferovat s postupnou synchronizací mozkové aktivity předcházející záchvatům.
V současné době pokračuje intenzivní základní i aplikovaný klinický výzkum zaměřený na optimální využití VNS v terapii epilepsie.
Také v České republice již metoda VNS obohatila terapeutické možnosti u farmakorezistentních epilepsií.
Zařízení v ceně bezmála 250 tisíc korun na základě komisionálního dopourčení renomovaným epileptochirurgickým centrem a za předpokladu, že nemocný splňuje přísná a přesně kodifikovaná odborná kritéria hradí od roku 1999 svým pojištěncům v plné výši zdravotní pojišťovny.
Případné dotazy k této problematice můžete poslat na adresu info@neurochirurgie.cz. Nezapomeňte uvést svoji e-mailovou adresu, na kterou Vám můžeme poslat odpověď, případně též telefon a adresu vašeho bydliště! Na anomymní (nepodepsané) dotazy neodpovídáme! Diskrétnost je zaručena, vyhrazujeme si však právo Váš dotaz spolu s naší odpovědí uveřejnit na těchto internetových stránkách - ovšem bez uvedení Vašeho jména.
links
